Guatemala, Mexiko, Belize, Honduras

Je nám líto, ale prodej zájezdu již skončil
Ubytování: hotel *** Doprava: letecky Strava: vlastní

Nevyhovují vám alternativní zájezdy, vybírejte z celé nabídky...


Popis zájezdu

Guatemala, Mexiko, Belize, Honduras

Celá cesta je jako mayský náhrdelník složena z pestrých kamínků: indiánské obyvatelstvo, koloniální města, sopky, tropické řeky, moře, archeologické zóny, zajímavá gastronomie

Poloha: Dle programu

Stravování: vlastní

Dle programu

Ubytování: hotel ***

Dle programu

Program zájezdu

1. den: 24. 1. pondělí – ranní odlet z Prahy z Letiště Václava Havla pravděpodobně přes Amsterdam a Atlantu, večer místního času přílet do největšího středoamerického města Guatemala City, poté přesun do centra města, ubytování, nocleh Guatemala City
2. den: 25. 1. úterý - před výjezdem z hlavního města se musíme ještě jednou zastavit na letišti - kvůli výměně peněz. Později asi hodinový přesun do bývalého hlavního města regionu a v minulosti jednoho ze tří nejbohatších nejvelkolepějších měst Latiské Ameriky (vedle Města Mexika a Limy), do Antigua de Guatemala. Cestou, kolem deváté hodiny nás čeká typická guatemalská snídaně, desayuno chapín. Ve městě Antigua, které bylo po celou dobu své historie ničeno obrovskými zemětřeseními a výbuchy okolních sopek, které se vypínají do výšky kolem tří tisíc metrů jen pár kilometrů od okraje města, najdeme velké množství památek na kolonální slávu, i když jsou často v troskách. Toto kosmpolitní město zůstává dodnes kulturním a intelektuálním centrem státu, ubytování.
3. den: 26. 1. středa - asi hodinku jízdy od Antigua (výjezd velmi brzy ráno) dýmá 2.500 metrů vysoká sopka Pacaya, jeden z nejnebezpečnějších a nejzáludnějších vulkánů světa. Projedeme se koňmo pod vedením místního zkušeného průvodce Fredyho po jeho úbočí a dostaneme se až do sedla pod samotný kráter ve výšce dvou tisíc metrů. Při dobrém počasí nás cestou čeká fantastický výhled na sopky Agua, Acatenango a Fuego, z nichž Fuego se v současnosti rovněž projevuje zvýšenou sopečnou aktivitou. Na samotnou hranu kráteru Pacaya je v současnosti přístup vzhledem ke zvýšené vulkanické činnosti uzavřen, ale i z mírné vzdálenosti bývají zřetelné její projevy. Bývá vidět i živá láva. Kolem poledne se pak vydáme asi na čtyř hodinovou cestu do Panajachel. Přejedeme při ní na středoamerické poměry překvapivě studené a drsné hory a poté sestoupíme k legendárnímu jezeru Atitlán ve výšce 1.500 metrů nad mořem obklopeného příjemnou subropickou vegetací. Už před španělskou konquistou zde žili národnostní skupiny Cackchiquel, Quekchi, Mam y Tzutujil, s jejichž potomky se zde budeme setkávat na každém kroku. Každé větší městečko na Guatemalské vysočině má své pravidelné trhy. V Panajachel se vzhledem ke zvýšenému turistickému ruchu konají každý den. Záplava barev, zboží a mumraj lidí kulminuje navečer. Ubytování ve městečku Panajachel u jezera, dvě noci.
4. den: 27. 1. čtvrtek - podle mayskách legend je Atitlán místem, kde byl stvořen náš svět. Celému jezeru vévodí tři spící vulkány – Atitlán, Tolimán a San Pedro, a po ránu, kdy většinou bývá jasné počasí, působí celá scenérie nadpozemsky. Po snídani se nalodíme do člunu a zahájíme asi pětihodinovou projížďku po jezeře. Doprovodí nás na ní naše dobrá kamarádka Lola, příslušnice kmene Tzutujil. Po nedlouhé plavbě do vesnice Santa Cruz si uděláme krátkou pěší túru po břehu jezera, kde nás Lola krátce seznámí s místní přírodou a s historií místa a lidí, kteří zde žijí, ale často a ráda se rozvypráví i o svém osudu. Trek končí ve vesnici Jaibalito, kde má malý hotel Němec Hans, u nějž si můžete kromě piva či místní kávy (mimochodem cestou projdeme přes kávovou plantáž) dát i opravdový guláš se špéclemi. Další zastávku si odbudeme ve městě San Pedro, v centru místní produkce kávy. El café, které ochutnáte v jedné z pražíren a kaváren v jednom, si potom můžete i koupit jako dárek pro sebe či své blízké. Santiago Atitlan bude posledním místem na cestě kolem jezera. Svezeme se na malém náklaďáčku, jímž jezdí do práce sběrači kávy, nahlédneme do svatyně synkretického božstva Maximón, navštívíme mysticky působící kostel Svatého Jakuba a pak si uděláme čas na nákup suvenýrů. Poté přeplutí jezera zpět do Panajachel. Noc Panajachel.
5. den: 28. 1. pátek - dnešní den bude jen a jen o cestování. Naším cílem bude co nejdříve dojet na mexickou hranici a poté do cíle dnešní cesty, chiapaského San Cristobal. Z Panajachel tedy vyjedeme velmi brzy ráno, uděláme krátkou zastávku na snídani na překvapivě rušné křižovatce Cuatro Caminos nebo-li Čtyři cesty u druhého největšího guatemalského města Quetzaltenango, a o hodinu později se vydáme dál hluboce zaříznutým údolím přes město Huehuetenango k přechodu La Mesilla. Po přejezdu hranice nás ještě čekají asi 4 hodiny jízdy do San Cristobal, které rozložíme zastávkou na oběd v důležitém chiapaském městě Comitán. Chiapas byl až do 20. let 19. století součástí Guatemaly. Změny mezi oběma regiony, k nimž za necelých 200 let došlo, jsou nepřehlédnutelné. V San Cristobal de las Casas strávíme dvě následující noci.
6. den: 29. 1. sobota - po snídani sjedeme z oblačných výšin hor, v nichž se choulí San Cristobal, po jedné z nejkrásnějších silnic v Mexiku, do rovin kolem hlavního města státu Chiapas – Tuxtla Gutiérrez. Řeka Grijalva se zde zařezává hluboko do okolního terénu a vytváří kaňon místy až přes kilometr hluboký. V průběhu plavby můžeme spatřit při troše štěstí krokodýly, opice chápany nebo vřešťany, supy a nespočetné vodní ptactvo v jejich původním prostředí. A zpět do hor. San Juan Chamula leží ve výšce přes 2.300 metrů. Hlavním etnikem zde jsou příslušníci kmene Tzotzil, kteří dodržují staleté tradice a chod celé vesnice řídí rada starších. V centru vesnice stojí kostel, v němž se od nepaměti ruku v ruce praktikuje katolická víra a pohanský šamanismus. Atmosféra kostela ozařovaného stovkami svíček se každému návštěvníku nadlouho zaryje do duše. Okolo kostela se rozkládá indiánský trh, zaměřený z velké míry na řemeslné výrobky. Po návratu do San Cristobal si společně prohlédneme hlavní náměstí, katedrálu a jedinečnou fasádu kostela Santo Domingo a velký indiánský trh vedle něj. Připravte se na drsnější horské klima. Noc San Cristobal.
7. den: 30. 1. neděle – vydáme se na celodenní cestu přes hory do tropických nížin kolem města Palenque. Cestou přejedeme nejvyšší studené části Chiapaské vysočiny porostlé borovicemi, před městem Ocosingo projedeme kolem kávových plantáží, zde se nasnídáme, a když se okolní les promění v tropický prales, sjedeme do jednoho z hluboce zařezaných údolí, kde řeka Otolún vytváří asi kilometr dlouhou soustavu vodopádů, proslulých svou azurově modrou barvou (optický efekt způsobený vápencovým podložím, mikroskopickými částečkami vápence a dalších nerostů ve vodě a slunečním svitem) – možnost koupání. Asi hodinku odtud je potom další vodopád – Misol Há, jediný 36 metrů vysoký vodní skok, který končí v malém jezirku obklopeném bujnou tropickou vegetací. I zde je možnost koupání, jak přímo pod vodopádem, nebo v klidnější vodě v tůňkách, asi 100 pod vodopádem. Navečer dojedeme do Palenque, kde strávíme noc v hotelu na okraji pralesa, jen pár kilometrů od jedné z nejkrásněších archeologických lokalit v Mexiku a celé Mezoamerice. Noc Palenque.
8. den: 31. 1. pondělí - na úpatí Chiapaské vysočiny a počátku nekonečných savan, které vedou až k Mexickému zálivu, se rozkládá starověké město Palenque. Město bylo opuštěno někdy v 10. století a od té doby vydáno napospas džungli, z níž byly doslova vyrvány v posledních desítkách let jeho hlavní stavby – královský Palác, hrobka Červené královny a hlavně mauzoleum mýtické postavy a zakladatele místní dynastie krále Pakala, tzv. Chrám nápisů. Místní mayský průvodce nás provede jak pralesní, tak i zrestaurovanou částí někdejšího nejmocnějšího sídla celého širokého okolí. Odpoledne nás čeká cesta ke guatemalským hranicím a k mohutné tropické řece Usumacinta. Do oblasti ovládané nezkrotnými Lakandonci oblečených v andělsky bílých tunikách, s typickou hřívou dlouhých vlasů a s nezbytnou mačetou v ruce. Noc v bungalovech uprostřed pralesa na okraji řeky Usumacinta – ve Frontera Corozal.
9. den: 1. 2. úterý - po snídani improvizované z vlastních zásob, jestě za úsvitu, vyrazíme ke guatemalské hranici. Tu zde tvoří nejvodnatější mexická řeka, tropický veletok Usumacinta. V pohraničním městysu Frontera Corozal se nalodíme na rychlé čluny a vyrazíme na asi padesátiminutovou cestu po řece vroubené probouzejícím se pralesem. Na malém poloostrově nad řekou se vypínají ruiny někdejšího královského města, jemuž v období největší slávy vládli vladaři se jmény Šťít Jaguár II. nebo Pták Jaguár IV. Dnes mu vládnou všudepřítomní vřešťani a tropická džungle. Město Yaxchilan (v mayském jazyce zelené kameny) není důležité jen kvůli své překrásné architektuře a zajímavém urbanismu, ale i kvůli 123 heroglifickým nápisům, nacházejících se hlavně na kamenných stélách a zárubních dveří. Ještě dopoledne návrat do Frontera Corozal, oběd, přeplutí hranic do Bethel na guatemalské straně řeky a dále pak částečně hrbolatou pralesní cestou (dnes už prales zmizel, ale cesta zůstává v původním stavu, připravte se na tzv. mayskou masáž), a částečně běžnou komunikací až do města Flores na jezeře Petén Itzá, hlavního města pralesního departamentu Petén a výchozího místa k archeologické zóně Tikal. Dvě noci na ostrově Flores.
10. den: 2. 2. středa - z Flores do Tikal je to asi hodina a půl cesty, v jejímž průběhu uděláme několik krátkých, ale zajímavých zastávek. Samotný Tikal je bývalé obrovské bývalé hlavní město, které ovládalo rozsáhlou oblast dnešní Guatemaly, Mexika a Belize. Od 50. let minulého století bylo z džungle vyproštěno poměrně velké množství chrámů a paláců, které jsou dnes zdánlivě chaoticky rozmístěny v hustém Peténském pralese. Z nejvyššího chrámu číslo IV. je překrásný pohled na okolní nekonečnou džungli a z ní vyčnívající vršky dalších významých staveb zaniklého města, které svého rozkvětu dosáhlo v raně klasickém a klasickém období mayské civilizace. Vrcholem celé prohlídky bude návštěva hlavního náměstí, kde stojí dva nejkrásnější, nejznámější a nejfotografovanější objekty v Guatemale – Chrám Velkého jaguára a Chrám masek. Kromě vykopávek je pro Středoevropana velkým zážitkem vlastní pobyt v pralese a občasná setkání s místní faunou – vřešťani, nosalové, papoušci, divocí krocani, hadi, atd. Cestou nás doprovodí místní průvodce. V pozdním odpoledni se vrátíme zpět do Flores – doporučujeme procházku městem, plavání v jezeře či ochutnání místních specialit večer na náspu spojujícího ostrov s pevninou. Noc Flores.
11. den: 3. 2. čtvrtek - co nejdříve po ránu odjezd směr belizská hranice, po pasových a celních formalitách vstoupíme do jediné latinskoamerické země, kde se mluví převážně anglicky. Tato bývalá anglická kolonie žila většinu své existence z těžby a vývozu drahých tropických dřev a indiga. Dnes je naopak těžba regulována a většinu území Belize tvoří národní parky a rezervace. Měnou je belizský dolar v pevném kurzu 2:1 k dolaru americkému, běžně se platí USD. Cesta do největšího, nikoliv však hlavního města, bude z Flores trvat asi 5 hodin. V Belize City se nalodíme na trajekt, který nás převeze na jeden ze stovky korálových ostrovů v mělkém a teplém Karibiku. Cílem je ostrov Cayo Caulker (vyslovuj po místním kip kolker), tichý, skoro romantický, bez aut a davů turistů. Odpoledne odpočinek u Karibiku na základě doporučení průvodce – místní Karibik má svá specifika. Dvě noci na Cayo Caulker.
12. den: 4. 2. pátek - volný den na ostrově, program záleží na každém z vás, doporučujeme jedinečný, asi dvou a půl hodinový program v první polovině dne (podle aktuálního počasí může být i odpoledne), a to výlet člunem do korálového národního parku s možností šnorchlování, poznávání místního korálu a fauny a flory na něm či v jeho blízkosti žijící. Vrcholem celého pobytu na ostrově a pro mnohé vrcholem celé cesty bývá plavání či šnorchlování s rejnoky a žraloky v jejich přirozeném prostředí pod dohledem zkušených místních kreolských průvodců. Odpoledne volný program na břehu Karibiku. Noc Cayo Caulker.
13. den: 5. 2. sobota - cestovní den. Po ránu se vydáme trajektem zpět na pevninu do Belize City a odtud nejprve bažinatými rovinami západním směrem kolem Belmopán – hlavního, asi desetitisícového města – a pak mírně zvlněnou až hornatou krajinou na jih do hraničního města Punta Gorda. Projedeme kolem plantáží různých druhů citrusovníků a kolem fabrik, které je zpracovávají na ovocné koncentáty, jejichž vývoz tvoří dnes hlavní složku belizského národního důchodu. V Punta Gorda se po migračních formalitách nalodíme na opravdu malý trajekt, silnice přes hranici neexistuje, a přeplavíme se přes severní část Honduraského zálivu do ústí obrovské tropické řeky Río Dulce, kde leží město Livingston. Livingston je celkem fádní město, ale má jednu velkou jedinečnost. Je částečně obýváno černými Gariguny, potomky uprchlých černých otroků, kteří se od 18. století rozšířili po pobřeží Karibiku od Guatemaly, přes Honduras až po Nikaraguu. Zde projdeme hraniční kontrolou do Guatemaly a stejným člunem vplujeme na řeku Río Dulce. Jejím korytem protéká voda z velké části Guatemaly. Na řece se i najíme. Asi půl hodiny po vplutí do jejího toku si dáme vydatnou rybí polévku s dary moře zahuštěnou kokosovým mlékem, tzv. "tapado". Plavba končí v autochtonní vesnici stejného jména, Río Dulce, kde přespíme v hotelu přímo na břehu řeky. Noc Río Dulce.
14. den: 6. 2. neděle - ráno využijeme k relaxaci po včerejší náročné cestě. Ranní odpočinek u bazénu uprostřed tropické vegetace nebo káva na břehu řeky. Kolem 11. hodiny nastoupíme do autobusu a vyrazíme na další nepříliš dlouhou cestu, jejímž cílem bude honduraský Copan. Uděláme zastávku u stánku s ananasem, kterému se v místních podmínkách daří. Naše trasa povede kolem světoznámého města Zacapa, které dalo jménu nejslavnějšímu guatemalskému rumu. Kolem 4. hodiny odpoledne dojedeme až k hranici s Hondurasem, romantické městečko Ruinas de Copan je pak odtud, co by kamenem dohodil. Honduras patří k nejchudším a tím pádem nejnebezpečnějším státům regionu, ale tato bohatší část země, žijící převážně z turismu a zemědělské produkce, byla těmto zlům doposud ušetřena. Noc Ruinas de Copan.
15. den: 7. 2. pondělí - honduraský Ruinas de Copán je příhraniční městys s poklidným rytmem života, kameny dlážděnými ulicemi a příjemným klimatem. Doporučujeme krátkou ranní procházku před snídaní. Pár kilometrů od centra leží zbytky mayského města, kterému se dnes říká Copan [čtěte kopan] a přezdívá Mayské Athény. K archeologické zóně dojedeme tuk-tuky. U vchodu do archeologické zóny vás překvapí hejna pestrobarevných papoušků ara – španělsky guacamayas, odtud se dostaneme na rozsáhlé centrální náměstí, na němž stojí velké množství impozantních kamenných stél, jejichž hieroglyfické zápisy vyprávějí o životě a úspěších krále Uaxaclajuum Ubaah Kawiil (nebo-li 18 Králík), uvidíme hřiště na míčovou hru - juego de pelota, zamyslíme se nad smyslem legendárního hieroglyfického schodiště, vylezeme na místní Akropoli, a kdo si bude chtít připlatit 15 dolarů, může nahlédnout i do místního podzemí a prohlédnout si unikátní pyramidu Rosalila, ukrytou pod novějšími budovami prastarého města. Po ukončení asi dvouhodinové prohlídky vás pozveme na poslední společný oběd v restauraci Vía Vía a poté se vydáme na cestu ke guatemalským hranicím. Pak nás čeká delší přejezd guatemalského vnitrozemí až do hlavního města. Noc Guatemala City.
16. den: 8. 2. úterý - snídaně, ráno odjezd na letiště do Guatemala City a odlet do Evropy, přes Atlantu a Amsterdam
17. den: 9. 2. středa - přílet do Prahy na Letiště Václava Havla ráno v 08:20 hod.