Ve víru událostí posledních dnů mohla naší pozornosti ujít jedna ojedinělá cestovatelská zajímavost. Na Sicílii se v minulých týdnech opět probudila k životu sopka Etna. Jak informovala italská média, v úterý 16. února odpoledne začala chrlit proudy lávy a hustý kouř stoupal až do výšky 1 kilometru. V důsledku toho bylo dočasně uzavženo letiště v místní Katánii. Záběry italské televize jsou vskutku fascinující. I když Etna v těchto dnech vypadá zlovětsně, podle odborníků z Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii není důvod k obavám, nebezpečí místním obyvatelům nehrozí.
Majestátní Etna se tyčí do výšky 3329 m. n. m. Je to nejvyšší hora Itálie jižně od Alp a velice oblíbený turistický cíl všech, kteří směřují na Sicílii. Nedaleko od ní se nacházejí statisícová města Messina a Katánie.
Etna je největší aktivní sopkou Itálie (dokonce 2,5x větší než druhý Vesuv) a druhou největší v Evropě (největší je Pico de Teide na Tenerife). Celkově se počítá mezi nejaktivnější vulkány světa, protože "doutná" prakticky neustále a máme u ní nejdelší doložený záznam erupcí. Naposledy se významněji projevila vloni v prosinci, sto metrů vysokou lávovou fontánou a velkým oblakem sopečného popela.
Mezi stále aktivní italské sopky patří kromě Etny také Vesuv a Stromboli. Monumentální Vesuv tyčící se nad Neapolským zálivem ukázal svoji sílu v minulosti mnohokrát. V roce 79 n. l. pohřbil legendární Pompeje a Herculaneum a zabil 25 tisíc lidí žijících pod ním. Dnes patří mezi nejobávanější vulkány světa, protože je sopkou s největší hustotou obyvatel v okolí. Na jeho úpatí leží třímilionová Neapol.
Stromboli je ostrov v Tyrhénském moři tvořený právě stejnojmenným stratovulkánem, který v současnosti patří k nejaktivnějším na světě. Ačkoli dosahuje výšky 926 m. n. m., ve skutečnosti je daleko mohutnější, protože od mořského dna dosahuje dalších 2400 m.
Pozůstatky vulkanické činnosti najdeme všude na světě. Nyní je na Zemi přibližně 500 činných sopek, z nichž asi 50 se aktivně projevuje každý rok. Většina soptících vulkánů je soustředěna na rozhranní litosférických desek, hlavním centrem je tzv. Kruh ohně v Tichém oceánu.
I když u nás žádnou aktivní sopku (naštěstí) nemáme, pozůstatky sopečné činnosti najdeme všude kolem. Asi nejznámější českou sopkou je hora Říp. Další vyhaslé vulkány najdeme třeba v Doupovských horách, Českém středohoří, nebo v Bílých Karpatech. Nejmladší české sopky najdeme v okolí Chebu a Bruntálu.
Žít ve stínu sopky není žádná legrace, přesto se v okolí aktivních sopek dnes nacházejí i desetitisícová města. Lidé si jejich smrtící dotek uvědomují, ale naučili se s ním žít a mnohé magická síla vulkánu i fascinuje.
Přesto v naší dávné i téměř současné historii došlo k řadě sopečných tragédií, kdy vulkány zabíjely. Snad nejznámějšími událostmi jsou zničení ostrova Santorini v době antické, pohřbení Pompejí a Herculanea v r. 79 n. l. mohutným výbuchem Vesuvu, či výbuchy na ostrovech Sumbawa a Krakatau v 19. století v Indonésii.
